Do vztahu s Mirkem jsem šla se třemi dětmi. Jemu to však nevadilo a přijal je za vlastní. Když jsme se však po skoro dvaceti letech rozešli, zaměstnal mého nejstaršího syna, začal mu kupovat drahé dárky a jediné, co za to chtěl, bylo, aby se mnou syn přetrhal veškeré styky. Synova reakce mě vážně překvapila.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Moje manželství nevyšlo a já zůstala na děti sama
Byla jsem vdaná jen jednou v životě, a to jsem byla ještě velmi mladá. Z tohoto manželství jsem si odnesla tři nádherné děti. Můj manžel na ně zapomněl stejně, a tak celá výchova spočívala na mě. Ze začátku to bylo poměrně náročně, ale časem jsem si na to zvykla a bylo mi s dětmi fajn. Muž v životě mi však chyběl. Jenže najít si partnera do života s malými dětmi není vůbec nic jednoduchého.
Mirek ve mně probudil pocity ženskosti
Proto jsem byla nadšená, když mě Mirek, kterého jsem znala už delší domu od vidění, pozval na kávu, i když věděl, že mám tři děti. Bavili jsme se skvěle a já ten den po dlouhé době měla pocit, že jsem i žena, nejen máma tří dětí. Začali jsme se scházet pravidelně – a po nějaké době mezi námi vznikl milenecký vztah. Naprosto bláznivě jsem se do něj zamilovala, ale zakázala jsem si myšlenky na to, že bychom někdy spolu mohli žít.
Mirek mě překvapil. Sám mi tuhle možnost jednoho dne nabídl. Z jedné strany jsem byla nadšená, ale z druhé strany jsem se bála toho, jak se s dětmi snese. Sám žádné neměl a nevěděl, jak dokážou být někdy otravné. On mě však překvapil. Prozradil mi, že děti nemá, protože žádné mít nemůže, a proto se chtěl pokusit být dobrým otcem alespoň těm mým. A tak se z nás za čas stala rodina.
Děti se po dovršení dospělosti odstěhovaly a my jsme zůstali sami
Moje obavy se rychle rozptýlily. Děti si Mirka zamilovaly – a on je taky. Žasla jsem, jak krásný vztah spolu měli. Nikdo, kdo nevěděl, že nejsou jeho, by si to nikdy nemyslel. Takto jsme spolu fungovali až do dospělosti všech tří dětí. Jenže všechny se hned ve svých osmnácti letech rozprchly do světa. Vždy jsme děti vedly k samostatnosti, ale i tak mě udivilo, jak rychle vpluly do života.
S Mirkem jsme zůstali sami – a najednou jsme zjistili, že si nemáme co říct. Buď jsme každý trávili čas odděleně, nebo jsme se hádali. Nakonec jsem bouchla já do stolu a řekla mu, že už ho mám po krk a ať se odstěhuje. Naprosto ho to šokovalo a urazilo. Je pravda, že jsem mohla být mírnější, ale byla jsem z mé nové životní situace bez dětí tak vykolejená, že mi ruply nervy a přestala jsem se ovládat.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Majka a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Nemohla jsem se dovolat nejstaršímu synovi
Mirek se právem urazil, sbalil si pár věcí a odešel. Měl dobře rozjetou autodílnu, a tak nebyl problém, aby spal pár dnů na hotelu, než si najde nový byt. Potom už se stavil jen pro své věci, ale na mě nepromluvil. Po pár dnech jsem volala svému nejstaršímu synovi, ale nezvedl mi telefon. Celkem jsem se o něj bála, a když mi to nezvedl ani potřetí, obvolala jsem i ostatní děti, zda neví, co s ním je. Jejich odpověď mě naprosto překvapila.
Dcera mi sdělila, že Mirek dal mému nejstaršímu dítěti zajímavou nabídku. Zaměstnal ho u sebe v autodílně a koupil mu velmi drahé auto. Jedinou podmínku, kterou měl, bylo to, že se mnou musí přesušit veškeré styky. Byla to jeho pomsta za to, jak jsem ho nehezkým způsobem vyhodila z bytu po tom, co mi pomohl vychovat všechny děti. Věřila jsem tomu, že by něco takového Mirek zkusil, ale nevěřila jsem, že uspěje.
A tak jsem čekala a ujišťovala se, že můj syn pouze nemá čas a ozve se mi hled, jak to půjde. Ale neozval se. To mě naprosto šokovalo. Nevěřila jsem, že by na něco takového vůbec mohl přistoupit a že peníze a dobré auto mu bude stát za to. Víc zklamaná jsem v životě snad nebyla.
