Moje nejlepší kamarádka byla vždycky postavově nadprůměrná, ale v poslední době přibrala opravdu znatelně. Já ji v opilosti hodně pomluvila před ostatními a nevšimla jsem si, že to celé poslouchá. Okamžitě ukončila naše kamarádství. Nečekám, že mi to kdy odpustí, ale doufám, že na to alespoň zapomene.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
My dvě jsme na sebe jednoduše zbyly
S Markétou jsme byly kamarádky od střední školy. Dalo by se říct, že jsme si na sebe tak nějak zbyly. Obě jsme měly plnější postavy a ostatní spolužáci se s námi nechtěli bavit. Často se nám posmívali, sprostě nám nadávali a celkově byli zlí. Nám to moc nevadilo. Měly jsme jedna druhou navzájem a podporovaly jsme se. O sobě jsme věděly naprosto všechno. Byla pro mě jako sestra, kterou jsem si vždycky přála, ale nikdy ji neměla.
Já jsem se snažila se svou postavou něco dělat
Tohle přátelství nám vydrželo až do dospělosti. Nikdy jsme se pořádně nepohádaly ani neměly jiné konflikty. Jeden rozdíl tady však byl. Já byla ze své postavy daleko víc nešťastná než Markéta. Proto jsem se rozhodla začít chodit do posilovny a celkově změnit jídelníček, abych se svých kilo zbavila. Věděla jsem, že to nebude jednoduché, protože celkově sem byla mohutně stavěná, ale měla jsem snahu a svou váhu se mi povedlo udržet na 75 kilogramech.
Moje kamarádka hubnout nechtěla
Markéta takové ambice neměla. Bylo jí naprosto jedno, jak vypadá. Celkově byla malého vzrůstu a měřila skoro o deset centimetrů méně než já. Díky tomu i kila na ní šla vidět více. Vždycky se mi kvůli mému cvičení a dietám, které jsem držela, jen smála a popichovala mě. Přesto jsem věděla, že chce, abych byla šťastná a fandila mi. O sobě tvrdila, že nebude trápit svoje tělo a dopřeje mu vše, co si bude přát.
Její váha byla už neúnosná
A takhle v poklidu fungovalo naše kamarádství dál. Jenže Markéta z ničeho nic začala přibírat na váze velmi rychle. A přestože jsem s ní byla prakticky každý den, nešlo to přehlédnout. Došla až k neuvěřitelným 145 kilogramům. Začala mít problémy s menstruací a celkově se pomalu hýbala. Měla také problémy s nohama, protože ty už pomalu nedokázaly unést její nadměrnou váhu.
Nechtěla hubnout ani když se to začalo projevovat na jejím zdraví
Snažila jsem se s ní o tom mluvit, že je největší čas zabrzdit s jídlem a začít něco dělat, ale moc úspěchu jsem s tím neměla. Vždy mě jen odbyla, že se má ráda taková, jaká je a ať jí s tím dám pokoj. Bylo mi líto, dívat se na kamarádku, která začala mít v tak mladém věku tolik zdravotních problémů, ale nemohla jsem s tím nic dělat. Po čase se začala i zadýchávat a já měla strach, aby to její tělo vydrželo.
Školní sraz mě mile překvapil
Jednoho dne přišla pozvánka od našeho bývalého spolužáka, abychom se my dvě dostavily na školní sraz ze střední školy po pěti letech. Moc se mi tam nechtělo, ale nakonec jsme se s Markétou rozhodly jít. Všichni mě tam chválili, jak moc mi to sluší. Bylo to úplně jiné, než když jsme chodili do školy. Pivo teklo proudem a já se výborně bavila, ani jsem si nevšimla, že moje kamarádka sedí v koutě a nudí se.
Udělala jsem něco, co dodnes nechápu
Když už jsme byli všichni velmi opilí, přišly na přetřes školní historky. A některý ze spolužáků si vzpomněl na to, jak jsme byly s Markétou tlusté. Nevím, co mě to napadlo, ale začala jsem ji sama pomlouvat. Přisadila jsem si i to, jak vypadá teď. Smála jsem se jejím faldům, tomu, že když se zpotí, tak zapáchá a když se zadýchá, tak se podobá praseti. Měla jsem z toho neskutečnou srandu a vůbec jsem si nevšimla, že celou dobu stojí za mnou.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Monika a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Markéta mě vymazala ze svého života
Když jsem se otočila, viděla jsem, jak má moje nejlepší kamarádka v očích slzy. Bez jediného slova odešla. V ten moment jsem byla střízlivá. Ještě jsem se pokusila za ní vyběhnout ven, abych se jí omluvila, ale už jsem Markétu nikde neviděla. Od té doby jsem o ní už neslyšela. Nadobro mě vymazala ze svého života. Všude mě zablokovala a doma se nechávala zapírat. Napsala jsem jí dopis, abych se jí omluvila, ale nezabralo nic.
Olga (29): V práci šikanujeme kolegyni. Příčí se mi to, ale dělám to, abych byla oblíbená.
Vím, že o kamarádku jsem přišla nadobro a dodnes nedokážu pochopit, co mě to v ten den napadlo, že jsem se tak zachovala, ale zpátky to nevrátím. Jen doufám, že se má dobře a jednou na mou zradu zapomene.
