Ema (30) vypráví o přátelství, které nabralo špatný směr. Někdy se pomoc zkrátka nevyplácí. A to ani když se jedná o blízkou přítelkyni, o které si myslíte, že ji dobře znáte.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Dobrá kamarádka
„Vložila jsem své holčičce do kasičky dalších 200 korun,“ začíná vyprávět Ema, „nemohla jsem uvěřit, že už jí je 5 let. A když jí přispívám do kasičky, než začne chodit do školy, bude už mít slušný základ kapesného.“ „Už zase?“ zeptala se moje kamarádka Karolína, zatímco upíjela kávu. „Já vím,“ zasmála se Ema, „pomalu bude mít víc peněz než já!“ „No jo, když na ni někdo vydělává…“ odpověděla Karolína. Ema moc nechápala. Pak jí Karolína řekla, že přišla o práci v bance.
„S Karolínou jsem se znala 5 let. Začala chodit s kamarádem mého muže, a padly jsme si hned do oka,“ popisuje Ema, „blonďatá, veselá a temperamentní, bylo těžké ji nemilovat.“ A jak se říká, přítel v nouzi… Zeptala se, jestli ji můžu pomoct s hledáním práce online a jestli bych jí pomohla vylepšit životopis. To bylo samozřejmé! Ema byla ráda, že může pomoci.
Byla ráda, že je s nimi
Během několika příštích dnů Karolína společně s Emou procházely internet. „Jednou jsem musela pro dcerku do školky. Syn spal na pohovce, a tak jsem Karolínu poprosila, ať ho pohlídá,“ pokračuje Ema. „Žádný problém, jen běž,“ odpověděla. „Vlastně to bylo skvělé, mít doma další ženu, která pomůže, když je potřeba, mám si s kým povídat, a tak vůbec. Bylo to prostě milé.“
Když se jednou Ema vrátila domů a zapnula konvici na kávu, syn přiběhl s telefonem. Volali z banky. Měli podezření, že došlo ke zneužití karty a z bezpečnostních důvodů jí posílají novou.
To nemůže být pravda!
Uběhlo pár dní a Ema se uklidnila. Potom ovšem z banky volali znovu. Mají prý obavu, že i její nová karta se neoprávněně používá. Vše se opakovalo, přišla další karta. Slečna z banky později zavolala, že si myslí, že se moje nová karta opět neoprávněně používá, a požádala Emu, aby potvrdila své údaje. „Nejdřív jsem si myslela, že jsem jí dala to, o co žádala,“ vypráví vzrušeně Ema, „ale když zavolala do banky, řekli jí, že jí nikdo nevolal!“
Ukázalo se, že kdokoli už dříve použil kartu, teď dokonce předstírá, že je z banky! „Po nějaké době jsem zase chtěla přispět mincemi do dceřiny kasičky, ale když jsem ji vzala, byla o dost lehčí,“ naštvaně vzpomíná Ema, „koukla jsem se dovnitř a nestačila se divit,“ pokračuje, „když něco chtěla, vždy jsme jí to bez potíží koupili, neměla důvod si peníze brát. Možná o kasičce ani nevěděla!
Ema si zavolala syna a měla s ním důraznou řeč. Jenže on peníze opravdu nevzal. „Pak mi to konečně, po tak dlouhé době, došlo! Karolína!“ říká smutně Ema, „úplně mi to vyrazilo dech, byla jsem strašně vzteklá, ale také smutná.“
„To nemůžeš myslet vážně?“ zlobil se Emy manžel, když mu řekla svou teorii. „Je to naše přítelkyně, ne zloděj!“ „Ano, ale nikdo jiný tady nebyl. Vzal jsi to snad ty? Peníze pro dceru? Moji kartu?“ Manžel se uklidnil. „Jestli je to tak, jak říkáš, musíme mít nejdřív důkaz, než někoho začneme obviňovat,“ potvrdil Emě.
Pravda někdy bolí
„Je to jediná osoba, která to může být,“ zamračila se Ema. Jenže druhý den měl ve schránce oznámení o své kartě i manžel. Měl rezervní, schovanou v zásuvce na ponožky. Pro případ nouze. Na kartě měla být stejná částka, jako vždy. Ale nebyla! Dlužná částka činila téměř 15.000 korun. „Nepoužil jsem ji celé měsíce,“ řekl, „muselo dojít k nějaké chybě!“ Také volal do banky, a i jemu potvrdili, že údaje sedí.
V posledních týdnech někdo použil debetní kartu k nákupům. Ale hlavně k placení online hazardních her! Karta ale byla na svém místě. Neváhala jsem, říká Ema: „Šla jsem do obchodu a zeptal se, jestli mohou pomoci.“ Byli tak ochotní, že i bez policie mi ukázali požadované záběry z bezpečnostních kamer. Ema si vše natočila na mobil. Blonďaté vlasy po ramena, úšklebek na tváři, nebylo možné se mýlit… Karolína! „Jen jsem zalapala po dechu,“ dodává Ema.
Ema i její manžel užasle sledovali mobil, kde bylo při přiblížení jasné, že Karolína použila manželovu kartu. Měla mnoho času, když byla doma a hlídala děti, nebo i s Emou za zády, vrátit kartu na své místo do šuplíku. „Okamžitě jsme jeli k nim,“ říká na závěr Ema. „Přiznala se hned, jak jsem jí ukázala záběr z kamery.
U soudu připustila, že je závislá na hazardu a ukradla naše peníze, aby svou závislost mohla financovat. Dostala roční podmíněný trest a 250 hodin veřejně prospěšných prací. Nám musela vrátit všechny peníze.
Říká se, že přítel v nouzi… V nouzi může být každý. Ale je to opravdu přítel?
