Simona (33) trpěla klasickými symptomy „syndromu dráždivého tračníku“. Nadýmání, křeče v žaludku, pálení žáhy… nic neobvyklého. Jenže u Simony to neobvyklé bylo! A navíc velmi závažné! Nakonec se totiž ukázalo, že jde o příznaky rakoviny vaječníků!
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Běžné příznaky
„Stejně jako mnoha jiným lidem mi lékaři diagnostikovali syndrom dráždivého tračníku,“ začíná se svým vyprávěním Simona, „měla jsem odpovídající potíže, pálení žáhy, žaludeční křeče a nadýmání.“ Když se to Simoně stalo poprvé, vůbec jí to neznepokojilo, ale zašla si k lékaři. „Doktor mi dal pepermintové tobolky a doporučil mi, abych se zbavila stresu ve svém životě,“ říká Simona, „jako kdyby bylo tak snadné, zbavit se stresu!“
Nicméně o to tady nešlo. „Nikoho nenapadlo, že by moje příznaky mohly souviset s nějakým gynekologickým problémem,“ a Simona pokračuje, „menstruaci jsem měla pravidelnou, takže pro lékaře nebyl důvod se domnívat, že můj problém souvisí s něčím jiným, než je trávicí ústrojí.“
Vše se postupně měnilo
„Když mi bylo 24 let, jednou jsem pocítila ve spodní části pravé strany břicha šílenou bolest“ pokračuje Simona ve vyprávění, „skončila jsem v křečích na podlaze!“ Nicméně bolest po chvíli odezněla a už se nevrátila. Hned na to Simona dostala menses, a tak se logicky domnívala, že bolest souvisela s periodou. Jenže krvácení trvalo místo obvyklé doby celý měsíc!
„Tehdy jsem začala pracovat jako letuška,“ vypráví Simona dál, „a bylo mi řečeno, že některé tělesné změny, právě jako je například tato, jsou zcela běžné a objevují se, když začnete létat dlouhé linky,“ pokračuje Simona, „tím spíš jsem se domnívala, že je všechno v pořádku.“
„Když se ale frekvence a intenzita nadýmání, překyselení a žaludečních křečí zvýšila, nemohla jsem si pomoct, ale dostala jsem strach, že se mnou opravdu není něco v pořádku,“ popisuje Simona své obtíže a pokračuje, „nadýmání se stalo prakticky trvalým stavem. I tehdy, když jsem prakticky nic nejedla. Jiná jídla mnou zase téměř okamžitě prošla.“ A tak se Simona vrátila se žádostí o pomoc k lékařům. A diagnóza opět zněla „syndrom dráždivého tračníku“. A Simona tomu opět uvěřila.
„Pak se mi začal zvětšovat žaludek!“ říká ještě teď Simona s hrůzou v hlase, „začala jsem hodně posilovat břicho, přeci jen jsem si při své práci potřebovala udržet pěknou postavu,“ pokračuje Simona, „když jsem v oblasti žaludku cítila bolest, připisovala jsem ji svému tvrdému tréninku.“ A tak vlastně Simona nevědomky ignorovala nové příznaky. Pak se jí ale břicho zvětšilo natolik, že vypadala jako těhotná. Když lékaři těhotenství vyloučili, konečně Simonu poslali na ultrazvuk.
Nádor struktury a velikosti hroznu
„A tam se konečně ukázalo, o co jde,“ říká Simona celkem s odporem, „k pravému vaječníku jsem měla připojenou cystu o velikosti 15 x 10 centimetrů, která byla naplněná 4 litry tekutiny!“ Simona zhnuseně vypráví dál, „cysta mi zničila vaječník, takže přestal fungovat. Horší ale bylo, že ačkoliv test z krve, který mi lékaři už dříve dělali, byl negativní na rakovinu vaječníků, rakovina to stejně byla. U tohoto typu rakoviny se to prý stává běžně.“
„Ve chvíli, kdy mě lékaři operovali, aby odstranili cystu, nikdo netušil, že se jedná o rakovinný útvar. To se zjistilo až biopsií,“ říká Simona. „Navíc se ukázalo, že už samotná operace mohla ohrozit můj život. Cysta tvořila vlastně vinný hrozen, kdy každá jeho část potřebovala sama o sobě vypustit tekutinu. Kdyby tekutina unikla, nefungovala by ani chemoterapie,“ vypráví ještě stále s údivem Simona. „Chirurg byl zázrak sám, zákrok provedl perfektně!“ oceňuje Simona svého operatéra.
„Bohužel rakovinná cysta rostla stále dál, a tak jsem musela znovu na operaci,“ popisuje Simona další průběh nemoci, „museli mi odstranit slepé střevo, a také část tlustého střeva pro případ, kdyby některá z rakovinných buněk už pronikla i dál.“ Pro Simonu bylo vše bolestivé hlavně psychicky.
Fyzická bolest po operacích odezněla, ale psychicky se Simona nemohla smířit s tím, že má jizvy po celém břiše. Hodně na psychiku působila hormonální nerovnováha způsobená tím, že jí pracoval pouze jeden vaječník, místo dvou. „Měla jsem návaly horka a zimy, moje tělo nevypadalo jako moje, bylo odporné,“ říká Simona už zase zhnuseně, „bylo to strašné!“
Díky moderní medicíně mohu mít i děti
„Rakovina nikdy neodejde, je to vždycky jako stín, který vás sleduje,“ říká ke konci příběhu Simona, „je to už 8 let a stále mám jeden perfektně fungující vaječník, což je naštěstí velká výhra!“ popisuje Simona trochu radostněji, „jenže vím, že i on bude muset být odstraněn. Brzy. Už jsem si nechala zamrazit vajíčka pro budoucí asistované oplodnění, ráda bych měla děti!“
„Mám velké štěstí, že medicína tolik pokročila, dřív bych s touto diagnózou nemohla na těhotenství ani pomyslet,“ uzavírá Simona, „ráda bych všem ženám řekla, že ať pociťují cokoli, co je s jejich tělem v nepořádku, ať se necítí trapně a klidně chodí od jednoho lékaře k druhému, stále dokola. Rakovina vaječníků vykazuje velmi často falešné výsledky krevních testů a nejde poznat ani při kontrole na rakovinu děložního čípku!“
Rakovina vaječníků představuje velké riziko a jde o šestý nejčastější typ rakoviny! Ženy ale často neznají příznaky. Jsou stejné jako u syndromu dráždivého tračníku, takže teď už na sebe buďte opatrné!
