Školákům nastává doba návratu do lavic, vysokoškoláci zase řeší poslední termíny zkouškového období. Za okny je leckdy letní počasí, ale podzim se již pomalu, zato jistě, hlásí o slovo. Září patří na astrologické rovině lidem, narozeným ve znamení moudré Panny a kreativních Vah, přičemž jde o měsíc pozoruhodných objevů i historických změn. V roce 1985 byl oceánografem Robertem D. Ballardem objeven vrak Titanicu. Dnes slavné území Kalifornie se stalo 9. září roku 1850 31. státem USA, a v katedrále svatého Víta v Praze byl korunován císař Rudolf II. českým králem (1575). Na 28. září připadá státní svátek, den sv. Václava. Američané si v tento měsíc připomínají smutné výročí tragických událostí z 11. září roku 2001.
Od Slavníkovců až po „zářij“
Září je devátým kalendářním měsícem, přestože mu před změnou kalendáře patřilo pořadové číslo sedm. Odtud také pochází inspirace pro jeho mezinárodní název „september“ čili „sedmý“. České pojmenování vychází naopak od slova „zářij“, což neznamená zářit (svítit), ale být za říje. Obecně pak jde o období, které přináší každoročně řadu změn. Příroda dozrává a kromě pestrobarevného listí, vydává třeba i brambory, vinnou révu nebo chmel. Stovky prvňáčků v září poprvé zjistí, co znamená být školákem, a v tuzemsku se většinou tento měsíc pořádají volby. V roce 1890 kulminovaly jedny z nejzávažnějších povodní, které poničily jen v Praze část Karlova mostu. Roku 1905 byla založena Ústřední jednota českých šachistů a v roce 2015 se britská královna Alžběta II. stala nejdéle vládnoucí panovnicí. Roku 1900 bylo založeno Muzeum hlavního města Prahy a ve Staré Boleslavi byl svým bratrem zavražděn kníže Václav (935). O několik desítek let později došlo na Libici k vyvraždění Slavníkovců (995). V září se narodila například zpěvačka Gloria Estefan nebo česká herečka Květa Fialová. Svátek mají jména: Adéla, Zita, Marie nebo Jeroným.
Pranostika sem, pranostika tam…
Podobně, jako k jiným měsícům, vztahuje se i k září řada pranostik. Termín pranostika se vyvinul z řeckého slova „prognósis“ a znamená předpověď. Konkrétně pak jde o projev lidové slovesnosti, týkající se určitých předpovědí, nejčastěji z oblasti počasí. U nás je obliba pranostik datována od roku 1580. Některé i dnes dobře známe, jiné jsme patrně nikdy neslyšeli. Pojďme se proto podívat na nejznámější a nejzajímavější z nich:
„Teplé září, dobře se ovoci i vínu daří.“
„Jaké počasí v září, tak se i v březnu vydaří.“
„Podzim bohatý na mlhu, v zimně mnoho sněhu.“
„Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.“
„Teplé září – říjen se mračí.“
„V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.“
„Na dešti v září, rolníkům moc záleží.“
„Bouřka v září, sníh v prosinci.“
„Svatý Kříž – ovčí stříž.“
„Svatá Edita pilně podmítá.“
„Na Ludmilu světici, obouvej střevíci.“ (střevíc, střevíce)
„Na Kosmu a Damiána, studeno již bývá z rána.“
„Na svatého Václava bývá bláta záplava.“
„Svatý Václav zavírá zem.“
„Od Marie Sedmibolestné, teplota rychle poklesne.“
„Na svatého Jeronýma, stěhuje se k nám už zima.“
Pranostiky nevšední i vtipné
Některé z pranostik bývají známé a dodnes používané, u jiných se občas nad lidovou tvořivostí pousmějeme.
„Svatý Michal z pole spíchal.“ (pospíchal / spěchal)
„Přijde Václav – kamna připrav!“
„Po svatém Václavu, beranici na hlavu.“
„Svatá Teklička, maluje jablíčka.“
„Na Štěpána krále je léta namále.“
„Září jezdí na strakaté kobyle.“
„Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.“
„Září, na léto jde stáří.“
„Zářijová slota – hrstka deště, od bláta bota.“
