Z pohledu společensky zaměřené žurnalistiky patří tento měsíc spíše do tzv. „okurkové sezóny“. Moc se v něm neděje, protože leckdo pobývá na dovolené. Přesto zdání klame. Červenec je ve skutečnosti jakýmsi „silovým obdobím“, během něhož se v historii přihodila nejen řada zásadních událostí, ale rovněž jde i o měsíc narození mnoha slavných osobností. Čas, kterému je astrologicky vymezeno znamení emočního Raka a pyšného Lva, propůjčil svůj název dokonce i některým historickým mezníkům. Např.: Červencová revoluce ve Francii, Červencové ultimátum (1914) nebo Červencový sloup v Paříži. V Čechách si v červenci připomínáme např.: Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, v USA je tento měsíc tradičně spojen s přijetím Deklarace nezávislosti (1776), dne 4. 7. připomínaný tzv. Dnem nezávislosti.
Celebrity, bitvy, Věstonická venuše i ruda wurtzit
Červenec je, v pořadí dle gregoriánského kalendáře sedmým měsícem, a se svými 31 dny náleží mezi nejdelší. Co se samotného pojmenování týká, je v Čechách již tradičně odlišné. Zatímco okolní státy využívají obdob slova „July“, vycházejících z latiny, ze slova, kdysi vzniklého na počest narození Julia Caesara (13. 7.), u nás se období názvově spojuje s červenáním vybraných druhů ovoce. Někteří ovšem vidí spojitost názvu dokonce i s červeně působící rudou – wurtzitem. Ať už ale v kalendáři zahlédneme jakýkoliv název, pravdou je, že se jedná o období, doslova přeplněné významnými událostmi. Roku 1415 (6. 7.) byl upálen mistr Jan Hus, přičemž přesně o 500 let později, se budoucí prezident T. G. Masaryk veřejně vyslovil pro československou nezávislost. V roce 1609 vydal císař Rudolf II. tzv. Rudolfův majestát a podle Eratosthena byla v červenci roku 1184 př. n. l., v Trojské válce, zničena bájná Trója. Roku 1789 došlo ve Francii k tzv. dobití Bastily a v Čechách byla dne 13. 7. 1925 nalezena legendární Věstonická venuše. V červenci se narodil například astronom a politik Milan Rastislav Štěfánik (1880/Lev), slavný secesní malíř Alfons Mucha (1860/Lev), oscarová herečka Helen Mirren (1945/Lev) nebo princezna Diana (1961/Rak). Svátek slaví: Olga, Viktor, Anna, Jaroslava nebo Jakub.
Pranostika sem, pranostika tam…
Podobně, jako k jiným měsícům, vztahuje se i k červenci řada pranostik. Termín pranostika se vyvinul z řeckého slova „prognósis“ a znamená předpověď. Konkrétně pak jde o projev lidové slovesnosti, týkající se určitých předpovědí, nejčastěji z oblasti počasí. U nás je obliba pranostik datována od roku 1580. Některé i dnes dobře známe, jiné jsme možná nikdy neslyšeli. Pojďme se proto podívat na nejznámější a nejzajímavější z nich:
„Svatá Anna – chladna z rána.“ (Jedna z nejznámějších červencových pranostik.)
„Červenec – úrody blíženec.“
„Jaký červenec, takový pak leden.“
„Slunce peče – déšť poteče.“
„Co červenec končí, srpen začíná.“
„Když dne ubývá, horka přibývá.“
„Když červenec pěkně hřeje, o Vánocích se zase zima zaskvěje.“
„Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.“
„Červenec nese parna, krupobití a medovnice, jestli je hojný na bouřky a vichřice.“ (Medovnice znamená lepkavou hmotu, ulpělou na povrchu zeleně, kterou vytváří stejnokřídlí hmyz. Může však jít i o název hmyzu samotného.)
„Na svatého Prokopa promokne kdekterá kopa.“ (Kopa: Kopec, kopce.)
„Déšť o svaté Markytě trvá čtrnáct dnů a zvěstuje špatný čas na sklizeň sena a obilí.“
„Na svatou Praxedu mlha zrána k zemi usedá.“ (Praxeda byla původně křesťanská mučednice, pocházející z 2. století n. l.)
„Když na svatou Annu mravenci pilně lezou a dělají si kopky, hádá se na tuhou zimu.“
Pranostiky nevšední i vtipné
Některé z pranostik bývají známé a dodnes používané, u jiných se občas nad lidovou tvořivostí pousmějeme.
„Svatý Jakub dává kukuřici klasy, svatá Anna zase vlasy.“
„Bábo, bábo, svatá Anno, dej, aby uzrálo!“
„Na svatého Filipa, ječmínek se oklípá.“ (Oklípá: Oklepává)
„Svatá Markyta, hodila srp do žita.“
„Na Markétu-li prší, ořechy ze stromů srší.“
„Svatá Markyta velí: „Lidé, okopávejte zelí!“
„Prší-li o Apolináři, dlouho se z lesů voda paří.“
„Ze které strany svatý Jakub fouká, v té bude drahá mouka.“
„Svatý Prokop, kořen dokop.“
