Před dvěma lety jsem se rozváděla. Nebyl to úplně snadný rozvod, s bývalým jsme se dlouho přeli o společnou dceru, během toho procesu jsme na sebe bohužel vytahovali i dost špíny. Třídní učitelka naší dcery o tom věděla, nebylo to snadné období, ale nakonec všechno dobře dopadlo a dnes se v péči střídáme. V té době ale měla dcera napsat slohovou práci ve škole na téma „co se dělo o prázdninách“. Po přečtení práce učitelkou jsem musela do školy na kobereček.
Prázdniny si užijeme
Vanda měla jedenáct let, když jsme se rozváděli – a soud ji svěřil do výhradní péče mně v předběžném opatření, než skončí celý proces. Zrovna začínaly prázdniny a já jsem je chtěla udělat dceři co nejhezčí, abych jí vynahradila všechny ty rozvodové útrapy. Sama jsem ale neměla dostatek peněz, abych ji mohla vzít někam na dovolenou, domluvila jsem se proto s přáteli a svou sestřenicí, že si hromadně pronajmeme velkou chatu na Vysočině.
To bylo pro mě skvělé řešení, týden v úplně jiném prostředí, a navíc za hubičku. Vanda tam měla kamarády, děti stejného věku – a já také své vrstevníky. Nakoupilo se jídlo, denně se grilovalo, jezdili jsme na výlety a chodili jsme na procházky. Večer u grilu jsme malinko popíjeli. Samozřejmě jenom dospělí.
Udělala ze mě alkoholičku
Večer děti běhaly po zahradě, která byla součástí chaty, kterou jsme měli pronajatou. My jsme každý večer grilovali dobroty a děti si kolem nás hrály, byly prázdniny, a tak mohly chodit spát později než během roku. Prostě klasická dovolená více rodin, všechno bylo skvělé, s dcerou jsme si náramně odpočinuly. No já jsem večer samozřejmě neodolala nějaké té skleničce. Děti všechno bedlivě pozorovaly, i když si hrály.
Večerní zábava byla trošku hlučná, alkoholu bylo dost, a tak jsme se pořád smáli, tancovali a bavili se. Když pak měla Vanda ve škole po prázdninách psát danou slohovku, nic z toho nezapomněla zmínit – a třídní učitelka dostatečně poučená o naší situaci si to vyložila po svém. Když si mě pozvala, mluvila se mnou jako s alkoholičkou.
Dalo mi práci vše uvést na pravou míru
Když jsem přišla za paní třídní, nevěděla jsem, co se děje. Ona začala tím, že všechno vlastně chápe, ale že se bojí o duševní zdraví Vandy. Snažila jsem se ji ujistit, že je všechno v pořádku, že jsme měly krásné prázdniny a už je všechno zase na dobré cestě. Ona si však pořád mlela svou, až jsem se mírně rozčílila. Vyrukovala na mě s tím, že hledám nejspíš útěchu v alkoholu a ona se rozmýšlí, zda to má nahlásit.
Trvalo hodinu, než jsem paní učitelku uklidnila, že šlo opravdu jen o jeden týden na chatě a zapřísáhla jsem se, že jinak alkohol vůbec nepiji. Podařilo se mi to, a nakonec jsem se dočkala i omluvy.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
