Bydlíme v krásném domě, rodiče máme poblíž. Kdykoliv potřebujeme pomoci nebo pohlídat děti, máme možnost. V našem životě se nevyskytlo nic, co by bylo krizové. Přesto začal můj manžel pít. Nepomohlo nic, dokonce ani narození druhého dítěte, které ho mělo motivovat ke změně. Nevím, co si počít.
Bylo nám spolu fajn
Seznámili jsme se na jedné akci společných přátel. Zdeněk se mi už od začátku líbil, ale dlouho jsem se k chození nechávala přemluvit. Potom už jsem věděla, že se stane mým mužem. Postavili jsme si domek nedaleko rodičů a dařilo se nám.
Oba jsme po střední škole ihned pracovali, takže jsme už měli něco našetřeno, a navíc je Zdeňkův otec zedník, takže stavba domu šla jako po másle. Mezitím jsme stihli svatbu, krátce po nastěhování do nového domu se nám narodil Vašík.
Syn nám dělal samou radost
Zatímco některé maminky se na mateřské doslova lopotily a jejich dítko mělo zdravotní neduhy nebo v noci příliš nespalo, já měla mateřskou za odměnu. Syn byl naprosto pohodové miminko a dělal nám skutečně jen samou radost. V našem životě nebylo nic, co by nefungovalo. Měli jsme možnost hlídání, takže jsme pravidelně vyráželi za kulturou, scházeli jsme se s přáteli a užívali si krásné etapy života.
Začalo to nenápadně
Přes to jsem cítila, že se manžel mění. Občas večer chodil do garáže a potom přicházel tajně, myslel si, že spím. Šel z něj cítit alkohol. Nevěnovala jsem tomu pozornost, protože na zdravotní štamprli přeci nic není. Později ale z něj alkohol šel cítit i v odpoledních hodinách, což jsem nechápala.
Snažila jsme se ho vždy zeptat na to, proč pije alkohol i když je sám. Pokaždé odpověděl, že mu to jen chutná a že o nic nejde. Později už prakticky nebyl den, kdy by si něco nedal.
Objevily se překážky
Najednou byl chod rodiny na mně. Musela jsem sama vyzvedávat syna ze školky, sama jezdit na nákupy. Manžel nemohl řídit, vždy v sobě již měl alkohol. Najednou jsme nemohli vyjet na nedělní výlet, protože už byl opilý. Nebo se zkrátka mělo odjet na rodinnou oslavu, ale on už před odjezdem na ni byl cítit alkoholem a rozhodně nevypadal ve své kůži. Jsem zvyklá z domu si jen tak s něčím nedělat hlavu, tak jsem novou roli zvládala dobře. Začala jsem si ale dělat starosti, jak to půjde dál.
Moc si přál druhé dítě
I když byl Zdeněk často v alkoholovém opojení, stále miloval našeho Vašíka a snažil se, aby pro něj vyráběl hračky a trávil s ním čas. Také na mě naléhal, abychom měli ještě jedno dítě. Moc si ho přál. Já mu vysvětlovala, že v jeho stavu si neumím představit, že se budu starat ještě o malé dítě. Nakonec slíbil, že s pitím přestane. Nějakou dobu to skutečně vydržel. Nedlouho po narození Vandy se ale jeho problém objevil znovu.
Čtěte také: Sára (27): Manžel neustále hraje počítačové hry a o děti se vůbec nestará. Navíc mě chce vyhodit z domu.
Nyní jsem na obě děti sama, manžel chodí jen někde na brigády a stálý příjem nemá. Jsem tak nucena i s malým dítětem pracovat a vydělávat na chod rodiny. Absolutně netuším, co bude dál. Manžel na léčení jít odmítá a já nemám žádnou možnost, jak ho tam donutit jít. Začala jsem přemýšlet nad rozvodem, nechci, ať dětem kazí život.
Stále ho miluji, ale on se nijak nesnaží se změnit.
PhDr. Tomáš Novák komentuje
Vážená paní,
ztotožňuji se s následujícími názory.
Miroslav Plzák – napsal: „Dejte si na ně pozor. Pijí šest piv denně.“ Tím míní nezřídka poměrně mladé muže.. Jakoby alkohol zvládají. Postupně ovšem osobnostně degradují. Lidově řečeno – blbnou.
Jaroslav Skála radíval manželkám mužů závislých na alkoholu konfrontaci slovy: „Mám tě ráda a chci s tebou žít. S alkoholem to ale možné není. Vyber si – buď abstinence, nebo rozvod.“ Tento legendární alkoholog a abstinent jednoznačně odmítal diskuse na téma „mnozí pijí víc než já, nejsem žádný alkoholik“. Tvrdil: „Není podstatné, kolik vypijete. Závislý na alkoholu jste, pokud pijete i tehdy, pokud máte v souvislosti s pitím sociální potíže.
Závěrem radu z americké příručky pro partnerky závislých: „Nezabraňujte nejhoršímu. Je to marné. Nechte partnera klesnout až na dno. Pokud se ovšem v debaklové situaci sám rozhodne léčit, podporujte ho. Léčbu, nechť začne co nejdřív. Byť by na kalendáři třeba právě byl Den díkuvzdání.“
Prožíváte podobné životní útrapy a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
PhDr. Tomáš Novák: V psychologickém poradenství pracuje od listopadu 1968. Ženil se o rok později. V obou sférách tudíž dospěl ke zlaté svatbě. Měl bratra. Ten žel již zemřel. Více než 90 knih. Stovky článků. Léta tvrdil, že počet jeho klientů odpovídá počtu obyvatel Ivančic. Nyní může k Ivančicím přidat i Zastávku (nedaleko Brna), tj. víc než 12 000 klientů.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
