Daniela (31): Zažila jsem příběh jako z telenovely, jen ten šťastný konec tomu chyběl

Když jsem dlouho nemohla najít zaměstnání ve svém oboru, začalo mi být jedno, co budu dělat. Hlavně, že práci seženu. Nakonec se mi podařilo najít místo hospodyně u jedné rodiny podnikatelů, kteří potřebovali někoho, kdo se jim postará o domácnost. Nabízeli slušný plat, a tak jsem místo s radostí přijala. Nakonec jsem získala více než práci.

Chudá holka a bohatý podnikatel

Asi jako každá holka jsem svého času doslova hltala telenovelu Divoký anděl a služku Milagros. Když jsem nastoupila jako hospodyně do rodiny boháčů, připadala jsem si trošku jako ona. Nakonec jsem její příběh tak trošku také prožila. I já jsem se zamilovala do syna svého šéfa a prožila jsem s ním krátký románek. Jen ten konec se od konce mé oblíbené telenovely značně lišil.

Pracovala jsem v rodině tři měsíce, když se ze zahraničí vrátil syn mého šéfa – Roman. Byl pohledný, milý – a v očích měl jiskru. Už na první pohled jsem ale poznala, že to bude pěkný sukničkář a svůdník. To mi ale nevadilo, zamilovala jsem se do něj na první pohled. Dnes si říkám, že jsem na ty telenovely v televizi asi koukala až moc. Nevím, co jsem si vlastně myslela. Když mě začal svádět, podlehla jsem velmi rychle a vysnila si krásnou budoucnost. Jenže telenovela se nedá žít.

Svedl mě a pak zapíral

S Romanem jsem prožila krátký, jen dva měsíce trvající románek. Nikdo o nás samozřejmě nesměl vědět, jeho otec by mě okamžitě vyhodil. Se svým synem totiž měl jiné plány, no a Roman se neplánoval doma zdržet příliš dlouho. Ještě než měl odjet znovu do zahraničí, zjistila jsem, že čekám dítě.

S nikým jiným jsem v té době nespala, byla jsem si stoprocentně jistá, že je dítě Romanovo. On o něj ale nestál, nestál ani o mě – a dal mi to dost najevo. Když jsem mu řekla, že jsem těhotná, zapřel sám před sebou i přede mnou, že jsme spolu někdy něco měli.

Byla to rána, ale já se nevzdávám

I když to pro mě byla obrovská rána, já nejsem zvyklá se vzdávat. On si naivně myslel, že tiše půjdu na potrat a všechno bude jako dřív, ale já bych na potrat nikdy nešla a dítě jsem si chtěla nechat, a to jsem mu také oznámila. Trápila jsem se a probrečela celý víkend. Když jsem v pondělí přišla do práce, zjistila jsem, že už žádnou nemám – Roman se o to postaral. Čekalo na mě ale slušné odstupné a k tomu obálka s penězi, které mě měly umlčet.

Nepřehlédněte: Petra (43): Manžel to přestal chtít. Stojí za tím nevěra? Jsem z toho zoufalá.

Zametat se sebou nenechám

To mě ale pořádně urazilo. Nenechám se sebou zametat, a už vůbec se nenechám uplácet. Řekla jsem jeho rodině, jak se věci mají, ale jen aby to věděli. Vzala jsem si pouze své odstupné a odešla jsem pryč. Dítě jsem se rozhodla nakonec vychovávat sama, od nikoho jsem už nic nechtěla a Romana jsem do otcovství rozhodně nijak nenutila. Dnes mám tříletou, zdravou a krásnou holčičku a tatínek nám vůbec nechybí.

A nikdy toho nebudu litovat.

Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.